ZO OS KOVO Pramet
26. 11. 2015

Kontrola DPN


zaměstnavatelem
Kategorie: General
Zaslal: admin
 

Kontrola dodržování režimu DPN

24.11.2015, Zdroj: Verlag Dashöfer

Pozornost zaměstnavatele se občas stočí i na ty, kteří jsou doma v posteli, tedy kteří by tam měli být.

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práceneschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší od zaměstnavatele dle § 192 ZP v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu.

Od 1. 1. 2014 došlo k návratu povinnosti zaměstnavatelů zabezpečit své zaměstnance v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhradou příjmu, tj. náhradou mzdy, platu, odměny z dohody o pracovní činnosti (v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 to bylo prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény).

Z důvodu poskytnutí náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelem má zaměstnavatel právo provádět kontrolu dodržování léčebného režimu. V případě, že zaměstnanec poruší v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

Od 1. 1. 2012 je dle § 301a zákoníku práce zaměstnanci uložena povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Na tuto povinnost navazuje i důvod pro výpověď ze strany zaměstnavatele [§ 52 písm. h) ZP], podle kterého může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr výpovědí, pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost týkající se režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. V tomto případě pak nedochází ke snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy nebo platu. Pokud tedy zaměstnavatel při kontrole dodržovaní stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zjistí porušení povinností uvedených v § 301a ZP, může zaměstnance postihnout buď tak, že mu sníží nebo neposkytne náhradu mzdy či platu nebo náhradu mzdy nebo platu poskytne a se zaměstnancem ukončí pracovní poměr výpovědí pro porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce.

Kontrolu může zaměstnavatel tedy provádět do 14. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, poté již může dávat pouze podnět na okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která tuto kontrolu provede do 7 dnů od podání podnětu. OSSZ je pak oprávněna provést kontrolu jak z vlastního podnětu, tak z podnětu ošetřujícího lékaře či zaměstnavatele kdykoliv během trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Zaměstnavatel je oprávněn kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. Zaměstnavateli je uložena povinnost vyhotovit o kontrole písemný záznam pouze pro případ, že zjistí skutečnosti, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu je zaměstnavatel povinen doručit zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Zaměstnavatel může vykonávat kontrolu prostřednictvím svých zaměstnanců a musí je proto k výkonu této kontroly pověřit. Oprávnění zaměstnance k výkonu kontroly může vyplývat obecně z výkonu sjednaného druhu práce, pokud je tato činnost zahrnuta vnitřními předpisy zaměstnavatele, např. organizačním řádem, mezi činnosti, které konkrétní zaměstnanec z výkonu sjednaného druhu práce koná. Pověření k této činnosti může ale vyplývat i z pracovní náplně či popisu pracovní činnosti, pokud je zaměstnavatel vydal.

Zákoník práce blíže neurčuje podrobný způsob provádění kontrol, nestanoví ani, kolik zaměstnanců zaměstnavatele se musí kontroly účastnit a kolik jich má kontrolu provádět.

Kontrolu může zaměstnavatel kromě pověřených zaměstnanců ale také provádět za pomoci sjednané dodavatelské služby. Této činnosti v současné době odpovídá koncesovaná živnost Ostraha majetku a osob a služby soukromých detektivů. Kontrola se musí provádět s ohledem na soukromí prověřovaného zaměstnance a nelze tedy bez vyzvání vstupovat do bytu nebo domu kontrolovaného. Pro zjištění potřebných skutečností stačí kontakt u dveří bytu nebo branky rodinného domu a pracovník provádějící kontrolu musí prokázat svou totožnost a pověření zaměstnavatele.

Když se nemocný zaměstnanec při kontrole nenachází v místě pobytu, potom kontrolou pověřený pracovník vyhotoví písemné oznámení, v němž zaměstnance písemně upozorní, že při kontrole nebyl zastižen. Toto oznámení lze umístit na dveře bytu nebo je vhodit do poštovní schránky. Protože však kontrolovaný může tvrdit, že doma byl, ale neslyšel zvonění nebo spal, je vhodné kontrolu zopakovat. Za porušení povinností léčebného režimu je však možné považovat již první nezastižení v určeném místě pobytu.

Povinnosti pojištěnce upravuje § 64 zákona o nemocenském pojištění. Mimo jiné je pojištěnec  - zaměstnanec povinen:

  • umožnit zaměstnavateli kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; při této kontrole je dočasně práce neschopný pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti;
  • oznámit zaměstnavateli, pokud kontrolu provedl zaměstnavatel, důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl;
  • předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.